Profil: Doyle Brunson, kmotr pokeru

Leckdo by si jej mohl splést s neškodným dědou, co chodí do parku krmit kachny a holuby, nebo s texaským ropným magnátem na odpočinku. Doyle už opravdu není žádný mladík (narodil se v roce 1933) a skutečně pochází z Texasu, jenže na své jmění si přišel pokerem a ne těžbou a na důchod rozhodně nemyslí - je postrachem pro každý turnaj i cash game.

Jméno: Doyle Brunson
Povolání: Profesionální hráč pokeru
Celkové životní výhry: 5 870 784 $
Přezdívky: Texas Dolly, Godfather of Poker
Bydliště: Las Vegas, Nevada, USA

Mládí

Doylův dospělý život začal zničeným snem: Jeho slibně se rozvíjející kariéra v Minneapolis Lakers náhle skončila kvůli zranění nohy a musel se rozloučit s NBA (dodnes kulhá a nosí fešáckou hůlku). Najednou chyběly peníze na studia ke štěstí tehdy ještě skoro neznámé hry texas hold’em (hrály se hlavně lízané a stud varianty; Doyle začal na 5 card draw, které považoval za velmi jednoduché) si Doyle začal přivydělávat pokerem. Po promoci ve čtyřiapadesátém roce sice koketoval s „opravdovým zaměstnáním“, ale nesrovnatelně nižší příjmy oproti pokeru (první den v zaměstnání se nechal vyzvat v 7 card studu a vyhrál svůj měsíční příjem) ho u práce obchodního cestujícího nemohly udržet. Stal se rounderem, potulným hráčem vyhledávajícím lukrativní hry o peníze. S dalšími pokerovými legendami Sailorem Robertsem a Slimem „Amarillo“ Prestonem procestovali křížem krážem Texas, Oklahomu a Lousianu. Jednalo se o nelegální hry organizované většinou kriminálními živly. Vzpomíná, že ho kvůli výhře párkrát zmlátili a nejednou hleděl do ústí hlavně. Nejlepší vzpomínkou je pro něj naopak hra s tehdy nejuznávanějším hráčem Johny Mossem, v níž na riveru správně odhadnul, že Mossovi nedošla nízká straight a callnul blaf 5000 $ s J high. Posléze se usidluje v Las Vegas a konečně hraje v legálních casinech.

Doyle v době, kdy neměl na WSOP konkurenci

World Series of Poker

Nadchází první turnaj slavné série World Series of Poker a Doyle tu nemůže chybět. O vítězi ale rozhoduje hlasování a v tom vítězí Johny Moss po třech kolech. (Po prvním kole měli všichni shodný počet hlasů – jeden. Zakázalo se tedy hlasovat sám pro sebe, ale v tajném hlasování to nikdo nerespektoval, zkušení pokeroví harcovníci nechtěli zahodit sebemenší šanci na vítězství. Až když museli být vybráni dva hráči, Moss drtivě zvítězil se skoro 100% druhých míst…) Po tomto fiasku se od druhého ročníku o vítězi rozhoduje hlavním turnajem ve hře texas hold’em. Už v roce 1972 Doyle končí třetí, v roce 1973 jedenáctý. Následuje jeho největší výherní série: V roce 1976 vyhrává hlavní turnaj a turnaj v 2 to 7 draw; v roce 1977 main event a 7 card stud; v roce 1978 „jen“ main event a je suverénně nejlepším pokeristou světa.

Nejslavnější Doylova kombinace...

10-2

Málokterý pravidelný hráč neví, že 10-2 mimo barvu je „Doyle Brunson“. Doyle totiž vyhrál dvě WSOP po sobě právě s touto rukou. Byla by ovšem chyba si myslet, že by je hrál kvůli nějaké sympatii – donutily ho k tomu pot odds, a fakt, že v obou případech dostal full house, je jen čirá náhoda.

Supersystem

Zakládá své vlastní nakladatelství za jediným účelem: Vydání knihy o pokeru, která skutečně pomůže a nebude jen tahákem peněz. Tento plán kniha Supersystem s podtitulkem Jak jsem vydělal milion dolarů pokerem dokonce překoná. Ač stojí plných sto dolarů, stává se z ní hit a usnadní mnoha hráčům vstup na pokerová kolbiště. Investice do knihy se Doylovi vrátily až v devadesátých letech, ale kdo ví, kolik soupeřů si Doyle vlastně do hry přivedl. Nebýt jí, pokerový boom by se přinejmenším zpomalil a možná byste si teď četli článek o tarokách nebo o mariáši…

► Podrobný rozpis Doylových životních výher najdete na thehendonmob.com zde

Rodina

Doyle se oženil v roce 1962. V době, kdy se svou manželkou čeká první dítě (konec sedmdesátých let), je jí diagnostikována rakovina. Zdá se, že jediné, v co může ještě v životě doufat, je porad a ani v to lékaři nevkládají velkou naději. Ale přichází zázrak, snad způsobený neuvěřitelnou životní silou jejího manžela. Po oddalovací operaci není najednou po zákeřné nemoci ani stopy…

Jedinou tragédií Doylova rodinného života tak zůstává smrt jeho osmnáctileté dcery Doyly na srdeční zástavu po předávkování draslíkem. To způsobilo Doylovu konverzi ke křesťanství a ještě větší lásku k ženě i dvěma zbývajícím dětem.

► Další profily hráčů: Gus Hansen, Vanessa Rousso, Joe Cada, Bertrand Grosspellier, Greg Raymer, Daniel Negreanu, Chris Moneymaker, Noah Boeken, Peter Eastgate, Scotty Nguyen

Osmdesátá léta

V osmdesátých letech vyrostly Doylovi na pokerové scéně dvě velice nebezpečné nemesis: Nadaní hazardní hráči Stu Ungar a Johny Chan. Tato trojice je obvykle považována za tři nejlepší hráče pokeru v druhé polovině minulého století. (Stu zemřel na předávkování kokainem po své třetí výhře v hlavním turnaji WSOP; Johny hraje dodnes a dělí se s Doylem o druhé místo v celkovém počtu náramků za první místo na WSOP – oba mají po deseti kouscích nejhodnotnější pokerové trofeje.)

V roce 1984 Doyle vydává svou druhou, méně úspěšnou knihu Podle Doyla, později přejmenovanou na Moudra vítěze. Připisuje si další a další turnajové výhry, ale navždy zůstává hráčem cash games. Ostatně dnes jej můžete pravidelně vídat v televizní show High Stakes Poker a není žádným tajemstvím, že většinu svých „pracovních“ dnů tráví v Bobby’s Roomu proslulého Bellagia na kombinované hře s blindy 4000$/8000$.

Doylovi to jde i ve svlékacím pokeru.

Současnost

Dnes je Doyle v první řadě pokerovou ikonou. Asi nenajdete jiného pětasedmdesátníka, jehož twiterování naslouchají statisíce odběratelů. Nejen kvůli jeho znalostem a úspěchům (i tomto tisíciletí pokořil nějaké to Wéesópéčko a Wépétéčko), ale kvůli ohromnému kusu práce, který pro poker vykonal.

Dvě z Doylových dětí hrají poker profesionálně, z televize můžete znát hlavně Todda. Doyla to zpočátku mrzelo, vždyť původně hrál i proto, aby jeho děti mohly dělat, co budou chtít, ale dnes si již jistě uvědomuje, že se právě toto jeho přání splnilo a je rád, že se děti potatily…

Ačkoliv si Doyle v poslední době stěžuje, že na něj asi přichází stáří, na jeho výkonech to není vidět. Přejmě mu ještě dlouhý a spokojený život.