Fatima Moreira de Melo: Díky pokeru jsem sama sebou
 |
| V této poloze interview probíhalo. |
Fatima Moreira de Melo je třiatřicetiletá Nizozemka portugalského původu. Nizozemí reprezentovala v pozemním hokeji; v reprezentačním dresu odehrála 191 zápasů, ve kterých třicetkrát skórovala. V roce 2006 Nizozemsku pomohla vyhrát světový pohár žen a světový šampionát žen o rok později. Nyní hraje poker za tým PokerStars Sportstar a pravidelně se účastní turnajů Evropské pokerové tour. Právě na pražské zastávce EPT si Fatima našla čas, aby si popovídala s naším redaktorem Martinem Arcimovičem. Řeč byla hlavně o pokeru jako sportu i o tom, jak se jí jako ženě hraje.
Fatima: Bude ti vadit, když si sednu na zem?
Martin: Ale vůbec, je to roztomilé.
Takže Fatimo, jak se vlastně sportovkyně…
Bývalá sportovkyně.
Jak se vlastně bývalá sportovkyně dostane k pokeru?
Po jednom tréninku pozemního hokeje jsem si se spoluhráči poker vyzkoušela a moc mě to bavilo. A tak jsem si trochu zahrála z účtu svého tehdejšího přítele. Vím, že se to nesmí. (nevinný úsměv) Ale už je to opravdu dávno. Pak jsem si založila vlastní účet a také jsem hrála s kamarády. Každý týden jsme se po tréninku vydali hrát. Pak jsem se setkala s Lexem Veldhuisem *) – Raszim. S tím jsem pak hrála ještě víc.
Už podruhé tě potkávám na Evropské pokerové tour a vím, že turnaje objíždíš. Posunul tě na tuto úroveň Lex?
Šlo spíše o shodu okolností. Po olympiádě v Pekingu v roce 2008 mi zavolali ze sportovní reklamní agentury a zeptali se mě, zda bych neměla zájem hrát poker za PokerStars, které v té době hledaly svou tvář po Nizozemí. Pak mě kontaktovaly PokerStars a už jsem se vezla. (úsměv)
No dobře, ale co tě na pokeru láká?
 |
| Fatima ještě jako hokejistka... |
Uf. Vlastně mě na něm láká úplně všechno. Když jsem poprvé hrála s přáteli, tak jsem vyhrála, takže jsem pak věřila, že jsem vážně dobrá. A mysleli si to i ostatní. Jenomže jsem dobrá nebyla. Nebyla jsem nic a nic jsem neuměla. Teprve když jsem tu hru začala brát vážně, objevila jsem spoustu aspektů, o nichž jsem před tím ani netušila. Například psychologickou stránku pokeru, stránku matematickou, pozorování ostatních… Je toho tolik! A tím mě poker přitahuje nejvíce. I kdybych dokonale zvládla některý z jeho aspektů, pořád přede mnou bude něco, co se mohu učit, v čem se mohu zlepšovat.
A jak se ti v pokeru daří? Na EPT jistě hráváš proti bystrým mladíčkům, kteří se do hry obuli v nižším věku než ty a třeba ani jinou činnost nezkusili…
Když jsem začínala, dost se mi dařilo, což mi nakoplo sebevědomí. Například jsem se dostala na finálový stůl turnaje Amsterdam masters classic. Vstupné do turnaje bylo 6 000 eur, takže to pro mě bylo naprosto ohromující. Hrála jsem pouhé tři měsíce a dostala se tak daleko! Tehdy jsem pochopila důležitou věc. Používala jsem totiž pouze naprosté základy hry a stačilo mi to. Zjistila jsem tedy, že s pokerovým ABC se často dostanu daleko.
Dnes už ovšem nepoužíváš pouze základy…
Šla jsem dál. A pochopila, že čím více informací mám, tím těžší ten sport pro mě je. Nad každou z nich musím přemýšlet, zejména na EPT, kde potkávám soupeře vysoké úrovně. Někdy to fakt není snadné. Ale i to patří k pokeru. Když vím, že někdo hraje
 |
|
...a tady už jako PokerStars Sportstar. |
opravdu dobře, a mám na něj pozici, prostě se s ním do hry nedostávám. Je třeba si vybírat vhodné situace a uvědomovat si, na co mám a na co ne. Nemysli si ale, že jsem přehnaně opatrná nebo úzkoprsá. Vím-li, že někdo hraje špatně odhazuje žetony, klidně ho 4-betnu bez karet. To dovedu, ale nedělám to pořád dokola. Takový protivník by brzy vsadil all-in. Proto je třeba zachovávat rovnováhu, poznávat sebe i jeho. Pochopit jeho přístup a herní styl.
Využiješ přitom zkušenosti z pozemního hokeje? Ty hry jsou si podobné pouze vzdáleně…
Díky tomu, že jsem se dlouho věnovala vrcholovému sportu, jsem si dobře vědoma svých slabin i předností. Tou největší je, že se dokážu opravdu rychle učit. Jsem bystrá studentka a dokážu postřehnout významné detaily. Tuto přednost si beru i ke stolu. V každé situaci, ať již právě hraji nebo s někým probírám průběh nějaké hry, si leccos uvědomím a vryji do paměti. Je to někde ve mně. Kdyby nebylo, nedostala bych se na olympiádu. Funguje to oboustranně: ona schopnost mi umožnila se věnovat vrcholovému sportu a vrcholový sport tu schopnost ještě umocnil. Přirovnala bych to k motoru s katalyzátorem. Díky katalýze běží celý motor rychleji. A mým katalyzátorem je vrcholový sport.
Také mám docela výdrž a jsem zvyklá dlouho trénovat. Odjakživa jsem velmi soutěživá. Vždycky mě bavily monopoly, stratego, šachy. Jako malá holka jsem pořád chtěla hrát nějaké hry. Nejen deskové. Hodně jsem hodně hrávala tenis, ale mám ráda všechny míčové sporty. Taky gymnastiku… vlastně všechno, v čem se dalo soutěžit, změřit s někým schopnosti a um. Poker je jenom jedna z mnoha her, chápeš?
Velmi dobře. Tvá soutěživost tě vynesla až na olympiádu. Vybavuješ si ještě
 |
| Fatima byla i žádanou modelkou. |
olympijskou atmosféru? Je srovnatelná s atmosférou velkého pokerového turnaje, jako je EPT?
Absolutně nikoliv, to se nedá srovnávat. Olympiáda je ještě mnohem větší akce, soutěží na ní rozličnější typy lidí v široké škále sportů. A v tom tkví její jedinečnost. Snad bychom se jí přiblížili, kdybychom uspořádali nějakou olympiádu duševních sportů. Na jednom místě by se sešli hráči pokeru, šachu, bridž… (zarazí se, poté se rozzáří) Vlastně by to bylo úplně úžasné. Stavěla by se olympijská vesnice a akce by se opakovala jednou za čtyři roky. Bylo by to zajímavější pro lidi. Tento rozměr EPT chybí, hraje se na ní pouze poker. Tady v Praze se prý sešlo padesát národností, což je jistě hodně, ale na olympiádu to nemá.
A tak bych EPT přirovnala spíše k turnajům ATP. Tenisti se za turnajem vydají tu do Barcelony, tu do Londýna… To zlepšuje atmosféru. Mezi tenisem a pokerem však existuje jeden smutný rozdíl. Lidé nemají možnost hru sledovat, protože organizátor mezi stoly diváky nepouští. Mohou na internetu sledovat přenos nebo reportáž, ale více by se mi líbilo, kdyby byly přímo na turnajích tribuny. Lidi by sledovali hru, fandili, křičeli. Někdy se to děje na hlavním turnaji WSOP a hrozně se mi to líbí.
Loni se do finále dostal jakýsi Brazilec a z hlediště mu fandili kamarádi tak, jako by v sále seděla celá Brazílie. Ráda bych takové zaujetí vídala častěji. Pokerové turnaje by se přiblížily těm ve fyzických sportech.
A může se něco takového vůbec podařit?
Děje se to na WSOP. Nejspíše to stojí hromadu času a peněz, na druhou stranu se tak vlastně obojí vynakládá na propagaci pokeru. Ale pomohly by i jiné věci. Třeba kdyby se více pracovalo se sponzory. Hrací místnost se dá oblepit reklamou, která vynese dostatek peněz na televizní přenos z turnaje. Na hokeji je hřiště ohraničeno reklamou, ze které se všechno platí. Nechápu, proč by se to nemělo dělat na pokeru.
 |
|
V předvečer EPT si Fatima vyzkoušela roli moderátorky. Na fotce se snaží přimět zsátupce Guinessovy knihy rekordů, aby přestal dramatizovat a oznámil, zda PokerStars překonaly světový rekord v počtu hráčů na jeden turnaj. V pozadí Ondřej Drebota, Martin Staszko, Martin Hrubý a Dag Palovič. |
Zpátky k pokeru… zeptám se na otázku, která je pro tebe nejspíše klišé: má žena u pokerového stolu nějaké výhody?
Záleží na tom, kdo u toho stolu sedí. Někdy je to výhoda, jindy ne. Mohu uvést příklad z tohoto EPT. Ve dni 1a jsem musela postupovat velmi opatrně, protože ostatní u stolu hráli zcela náhodně. Takže třeba limpnuli a pak navýšili nebo dorovnali raise a vstoupili do hry v pěti. Prostě jsem sledovala naprosté šílenosti, do kterých jsem se sama pouštět nechtěla. A tak jsem zvolila tight přístup. Díky tomu jsem pak v jedné hře mohla blafovat ve všech kolech. Protivník nakonec na riveru složil jacky, ačkoliv nejvyšší karta na stole byla desítka. Zahodil overpár na boardu T-8-3-6-8! Už jsem věděla, že drží silnou kombinaci, protože dorovnával z pozice, jenže když už jsem vsadila na turnu, musela jsem vsadit i na riveru. Tak, aby to vypadalo, že mám esa, krále nebo dámy, a ne 5-6 v barvě, co jsem ve skutečnosti držela. „To je nepříjemné,“ komentoval to. „Musím zahodit.“ V tu chvíli jsem mimo jiné doufala, že se ten protivník ztotožňuje s obecně uznávaným názorem, že ženy hrají tight. Roli tight ženy hrávám často zpočátku, než se zvednou blindy a ante. V tu chvíli začnu více 3-betovat. A ostatní vidí, že poprvé 3-betuji, a z toho usoudí, že mám esa, krále nebo dámy. To je tedy způsob, jak v turnaji využívám svého ženství.
Jsi členkou týmu PokerStars SportStars. Dostala jsi příležitost spřátelit se s ostatními sportovními hvězdami PokerStars?
Jednou mě pozvali do francouzské televizní show a v té jsem si zahrála se Sebastienem Chevalem. Od té doby jsem se s ním neviděla, ale tehdy to byl skvělý zážitek. Je tak obrovský a přitom velice milý. Je s ním zábava. (uzardí se)
Vídám se i s Borisem Beckerem, i když jedině na EPT. Vždycky je milý a přátelský.
| Medailonek Fatimy můžete nalézt zde |
A co ostatní profíci PokerStars? Tedy kromě Lexe…
Znám se hlavně s nizozemskými profíky, hlavně s Noahem (Boekenem) a Marcelem (Luskem). Liv je taky velice milá a vyrovnaná osůbka. Ale snad všichni profíci PokerStars jsou skvělí lidé, hlavně Španělé a Argentinci. Tak nějak to souvisí s pokerem.
Co máš přesně na mysli?
Ta hra nám dává prostor, abychom byli sami sebou. Být vyrovnanější. Mám pocit, že lidé, kteří denně pracují a musí snášet své nadřízené, čelí určité frustraci. To naruší jejich lidskost. Jsem nesmírně vděčná, že jsem dostala příležitost věnovat se profesionálně pokeru. Dává mi to velkou osobní svobodu a přitom mám mnoho příležitostí k osobnostnímu rozvoji.
A ty se ti zjevně daří využívat. Díky.
*) Lex Veldhuis [feldhaus] je profesionální hráč pokeru, který také pochází z Nizozemí. Interview s ním připravujeme.
 |
Pokud ještě u PokerStars nemáte účet, přečtete si našeho podrobného průvodce, jak si účet založit a využijte bonusu až 600$ při prvním vkladu. Nezapomeňte při registraci použít reklamní kód pokerarena.cz |
Foto Martin Arcimovič a archiv FMdM
Sdílej článek s přáteli