Profil: Phil Hellmuth, Jr., spratek pokeru

17.03.2010 19:29 | Profil autora a jeho další články: Martin Arcimovič

Snad nikdo v historii texas holdem nepůsobil tak rozporuplně na hráčskou komunitu. Jedněmi obdivovaný, jinými zatracovaný Phill Hellmuth toho velmi dobře využívá pro svůj osobní marketing, v němž se odráží schizofrenie jeho image: Nazývá sám sebe nejlepší hráč na světě i spratek pokeru. Nebudeme se přít, kdo je nejlepší na světě, ale uznejme, že jedenáct náramků z World Series of Poker už je slušná řádka.

Se soupeřem z roku 1989 Johny Chanem

Turnajové úspěchy

Do pokerového světa se Philovi povedlo vstoupit s velkou pompou: V heads upu hlavního turnaje WSOP 1989 porazil obhájce titulu Johny Chana a stal se nejmladším světovým šampiónem historie. Tento rekord zůstane nepřekonán po skoro patnáct let (dnes ho drží mladičký šampión Joe Cada). Po následujících dvacet let konzistentně vyhrává další turnaje a nahromadí celkem 11 náramků a jejich počtem tak překoná další pokerové legendy Johny Chana a Doyla Brunsona. Krom prvního náramku všechny rozdal svým blízkým a rozdělil se tak s nimi o svou radost. Veřejnosti však nastavuje jinou tvář, než vlastní rodině.

► Náramky z WSOP
1989 - $10,000 No Limit Hold'em World Championship - $755,000
1992 - $5,000 Limit Hold'em - $168,000
1993 - $1,500 No Limit Hold'em - $161,400
1993 - $2,500 No Limit Hold'em - $173,000
1993 - $5,000 Limit Hold'em - $138,000
1997 - $3,000 Pot Limit Hold'em - $204,000
2001 - $2,000 No Limit Hold'em - $316,550
2003 - $2,500 Limit Hold'em - $171,400
2003 - $3,000 No Limit Hold'em - $410,860
2006 - $1,000 No Limit Hold'em with rebuys - $631,863
2007 - $1,500 No Limit Hold'em - $637,254

Úspěchy se neomezují jen na WSOP. V roce 1995 vyhrál první National Heads Up Championship, na kontě má umístění z dalších turnajů. Údajně je v plusu i na cash game, ale jeho výkony v televizních high stakes exhibicích tomu moc neodpovídají…


Typická Hellmuthova póza - ruce brání tells

Pokerový spratek

Phil během let proslul svým arogantním chováním. Zejména stane-li se obětí smůly, dokáže protihráče doslova seřvat a televizní záznam se pak hemží pípáním. Zčásti je to jistě součást plánu tiltovat soupeře, zčásti přehnaná sebedůvěra. Potvrzuje to Philův známý výrok: „Kdyby neexistovalo štěstí, vyhrával bych všechno.“

Pokud Phil nemá smůlu, dokáže si na druhé straně hru pěkně užít. V této souvislosti proslul výrokem „I can dodge bullets baby!“ – „Dokážu se vyhýbat kulkám!“ (=bullets=AA) Pro ostatní u stolu to není až tak příjemné – 90% času musí poslouchat vyčerpávající informace o pilových kvalitách.


Jako jedenáctihvězdičkový generál

Skandál se špatně vyhodnoceným bankem

Důvěrou veřejnosti ve Philovu fair play otřásl skandál na stole Ultimate Betu, herny, pro niž pracuje. V showdownu limit holdem cash game ukázal Phil T2 (dva páry) a jeho soupeř KQ (trojice králů). Přestože měl Hellmuth horší kombinaci, software přiřknul výhru banku $5599 jemu. Na údiv soupeře reagoval svými klasickými průpovídkami jako: „Hrajem, nebo co?“ Nebo: „Chceš si se mnou zahrát heads up?“ Když poškozený volal na podporu herny, dorazila ho reakce operátorky: „Vy jste měl trojici? Ale to je skvělé!“ Ihned založil o problému vlákno na fórech 2+2 a průšvih byl na světě. Herna ztratila poslední zbytky důvěry hráčů (i když problém nakonec vyřešila) a ti se hromadně přesouvali do důvěryhodnějších online heren.


Čím by byl, kdyby nehrál poker... Uživatelé 2+2 nemají Phila
právě v lásce.

Příchody na WSOP

Jakožto „král pokeru“ si Phil patřičně užívá svá entrée na nejvýznamnější turnaj sezóny. Jednou přijel v limuzíně, jednou jako generál a do třetice jako César. Přichází vždy pozdě, aby se mu novináři mohli plně věnovat.

Připravil Martin Arcimovič