Typologie hráčů pokeru - Loose agressive

11.04.2009 04:27 | Profil autora a jeho další články: Redakce

V minulém článku jsme si něco pověděli o loose passive hráči. Dnes se koukneme na zoubek jeho příbuznému, který je taký loose, avšak agresivní. Pro tyto dvě vlastnosti se mu také často říká maniak.

Většinou se jedná o začátečníka, který si myslí, nebo spíše doufá, že vyhraje co nejvíce potů. Avšak vyhrané poty bývají velmi malé a prohrané pro změnu o poznání větší. Pokud se jedná o hráče hrající loose záměrně, je situace poněkud jiná. A to taková, že sice vyhrává mnoho menších potů a nějaký malý pot sem tam prohraje, ovšem ty velké vyhrává dost často také. Jak je možná tato změna? Na to je celkem jednoduchá odpověď. Tito hráči nejenže mají loose styl v krvi, oni také přímo excelentně čtou hru a umí bleskurychle a velice správně od agrese ustoupit. Mají i cosi jako šestý smysl na situace, kdy je správná chvíle na sežrání celého stacku od nějaké rybičky.

Jak hrát loose aggressive?

Tato otázka není vůbec jednoduchá, zodpovím ji proto krůček po krůčku. Hned po přisednutí ke stolu se snažíme být dostatečně aktivní až agresivní. Velmi často blufujeme. Continuation bet (čili sázku po flopu, ať nás trefil, nebo ne) je poměrně nutností, obzvláště na flopech se třemi nízkými kartami. Pozvolna si tak začneme tvořit image maniaka, zároveň si zde všímáme hry ostatních a zkoušíme jejich trpělivost. Důležité je, abychom i přesto, že zrovna teď nevyhráváme, dál budovali svou image. Rozhodně nás nesmí vykolejit to, že nás právě přistihli při blufu a stálo nás to třeba dvacet big blindů. Právě naopak, zrovna jsme těch 20 big blindů investovali do naší maniakální image. Důležité je se ani nebát 3betovat (velký re-raise před flopem) tight hráče se slabšími handami. Jen ať vidí, že 3betujeme často (z čehož vyplývá, že i se slabšími kartami). V době budování image nám budou často foldovat.

Dobré je v této fázi zasadit někomu krutý suckout. Třeba tím, že jsme flopnuli trips nějakých slabých karet, se kterými tight hráč nepočítal. Například trips trojek, u kterého tight hráč nepředpokládá, že jsme jeho raise callnuli s K3, nejde jen o to, že nám takováto situace přinese dostatek peněz do druhé fáze naší hry. Skrývá se v tom mnohem víc. Právě jsme mu totiž uštědřili bad beat, a nejen to. Celou dobu ho blufujeme, obíráme ho o peníze a tím jej psychicky srážíme. Ano, tento hráč se brzy dostane do tiltu, což je samozřejmě jeden z cílů této hry (tyto hráče jsme si tedy ve fázi jedna připravili).

Zbývá jen přejít do druhé fáze naší hry. Ta pro nás je poněkud bolestivá. Máme jakž takž přečtené naše soupeře, to ano, ale oni se začali přizpůsobovat naší agresi - pozvolna přestali žrát naše blufy i s navijákem. A nejen to, oni sami nejspíš začali být agresivnější než my! Začali hrát kombinace, které jinak nehrají. Začali nás reraisovat. Ví, že na nás velmi často stačí i middle pair. V této fázi se musíme smířit s tím, že s velkou pravděpodobností prohrajeme nějaké ty peníze. Už proto by tato fáze měla být co nejkratší. Přeskočit ji v podstatě nejde, i když někdy se nám může stát, že prostě splyne s ostatními a bude tak krátká, že si jí ani nevšimneme. Samozřejmě i v této fázi se vyplatí zasadit někomu suckout (čím krutější tím rozhodně lépe - poker je krutá hra). Hráči nás tedy přečetli, začali hrát více než agresivně, což je zejména u hráčů, kteří jsou obecně velmi tight, velký problém, protože takto nejsou moc zvyklí hrát a mohou se v tom moři agrese utopit.

Někdy máte při hře s loose aggressive hráči pocit, že točíte kolem štěstí

Nyní přistoupíme ke třetí, a to velmi kruté fázi. Kruté pro naše soupeře, kteří jsou zpravidla již značně agresivní, trochu na tiltu a myslí si, že díky dostatku informací na nás nahrabou hromadu peněz. Opak je však pravdou. My tedy obrátíme a hrajeme více tight (nejlépe k této fázi přikročíme ve chvíli, kdy k tomu je prostor). Je třeba si uvědomit, že nás re-raisují i se slabšími handami. Dost často si nevšimli, že jsme teď nějak nezvykle vícekrát zahodili před flopem (už jen kvůli tomu, že jim jejich program typu Poker Tracker ukazuje pořád divoká čísla, která jsme „nahonili“ v předchozích fázích). Zde nastává chvíle, kdy nám zaplatí a nejlépe nejednou. Ideální k tomu jsou samozřejmě handy typu AKKKAA nebo floplý set. Oni jsou teď ochotní jít s námi do all-inu i se slabší kombinací. Dokonce ani našim velkým re-raisům nedávají podstatnou váhu, prostě dávno ztratily veškerý respekt. Jakmile takto někomu sežerete celý stack (a on si v cash game dokoupí nové žetony), bývá tento člověk ještě pod větším psychickým tlakem. Pravděpodobně bude dost naštvaný a sám si řekne něco ve stylu: „Zrovna teď to tomu xxxxxxxx došlo, to snad nemyslí vážně.“ Jenže vám to takto „dojde“ i příště. Začne tiltovat mnohem více než doposud a vy doufejte, že si takovýto hráč svůj stav uvědomí co nejpozději. Pokud máme styl dostatečně zažitý, můžeme (možná i musíme) dostatečně kombinovat všechny tři fáze.

Zmiňme ještě několik zásad. Nelze si zničehonic říci: „Budu hrát loose aggressive a budu vydělávat.“ Za prvé: Nelze (tedy lze, ale velmi těžko) tento styl praktikovat na mikrostakes. Hráči zde bývají až tak špatní, že si naši table image nemusí uvědomit. Dále pak tito hráči jsou dostatečně imunní vůči tiltu. Z toho vyplývá, že bychom tento styl měli praktikovat nejdřív tak na NL50. Dřív by byly naše výsledky i se správným zvládnutím tohoto stylu dosti špatné. Určitě je zde také nutné brát větší zřetel na bankroll managment , neboť díky naší agresi se u nás střídají penízky doslova z minuty na minutu. Proto bychom měli udržovat o něco větší bankroll. V neposlední řadě to chce mít na tento styl obrovský kus zkušeností. Rozhodně to není styl hry vhodný pro mírně pokročilého, či snad začínajícího hráče (i když to někdo má v krvi…). Na tyto tři věci musíme brát zřetel a určitě je nelze jen tak hodit za hlavu. Loose aggressive styl vlastně můžeme charakterizovat tak, že v každém okamžiku naší hry jsme o krok před našimi soupeři.

Jak proti tomuto stylu hrát?

Je třeba si uvědomit, čeho chce takovýto hráč dosáhnout. Chce vlastně, abychom začali tiltovat, hrát velice agresivně obzvláště na něj samotného, aby se mu potom zaplatily jeho dobré handy. Vyplatí se nám tedy hrát nesmírně opatrně. Určitě se nesmíme nechat strhnout jeho agresí. To ať si dělají ostatní, ať obírá je a my pak zase můžeme naší trpělivou hrou obrat právě jeho. Určitě chceme být oproti tomuto hráči na pozici, abychom mohli reagovat na jeho tahy. Co se blufování týče, je to velmi ošidné a moc se zpravidla nevyplácí. Jsou tu však výjimky a obě dvě se nám dělají lépe právě na pozici. První z nich je taková, že takovýto hráč po flopu vyšle continuation bet. Avšak pokud dorovnáme, na turnu obvykle jen checkne, což lze pozice skvěle využít sázkou. Náš maniak často položí. Druhou výjimkou je slow play. Obzvláště proti hráčům, kteří svou agresi ještě nemají úplně zvládnutou, a jsou schopní vyházet do potu slušnou částku.